Hnojení rostlin je jedním z nejdůležitějších způsobů péče. V zahradách se rostliny pěstují v malých prostorách a ve vysoké hustotě, proto rychle přijímají ze země spoustu živin, které je nutné doplňovat hnojivy. Ošetření je zvláště důležité v sadech, kde rostou náročné plodiny, které dávají hojné plodiny a mají vysoké nároky na živiny.
Jaká hnojiva a prvky potřebují ovocné stromy
Mezi nejdůležitější prvky přijímané ovocnými stromy patří makroprvky jako dusík, draslík a fosfor, ale důležité jsou také mikroprvky (m.mimo jiné: hořčík, železo, bór, zinek), protože i když jich stromy potřebují málo, mají významný vliv na výnos, vývoj kořenového systému, odolnost a asimilaci makroprvků rostlinami.
Je třeba mít na paměti, že čerstvě vysazené stromy se nehnojí. S hnojením začínáme v prvním roce po výsadbě pouze dusíkatými hnojivy, přičemž od 2-3 roku dodáváme stromkům i další živiny.
Vyplatí se zkontrolovat složení půdy
Než se pustíme do hnojení sadu, je dobré zkontrolovat složení půdy odebráním vzorku a odesláním do příslušné laboratoře. Tímto způsobem lze přesně určit množství jednotlivých prvků v substrátu a snáze zvolit obal hnojiva a jeho dávku. Půdní analýza bude užitečná zejména tehdy, když hodláme používat jednosložková minerální hnojiva, která by měla být dávkována velmi opatrně.
Dusíkatá hnojiva pro ovocné stromy
Nejdůležitějším prvkem, bez kterého se rostliny neobejdou, je dusík, zodpovědný především za vývoj zelených částí (výhonky, listy). Dusík se v půdě doplňuje každý rok a aplikuje se brzy na jaře (březen-duben) v polovině nebo 2/3 (na těžkých půdách) dávky předpokládané pro sezónu a po odkvětu a pučení, obvykle na konci června ( druhá dávka).
Zpočátku se používá cca 5 g dusíku na 1 m², zatímco u stromů již plodících cca 8 g dusíku na 1 m². Na jaře se obvykle používá dusík k zásobování stromů v sadu močovinou, zatímco druhá dávka se používá ve formě dusičnanu amonného. Pokud stromy poškodil mráz a opadly květy, je lepší druhou dávku dusíkatého hnojiva vzdát.
Třešně mají největší potřebu dusíku, švestky a třešně mají nejnižší poptávku a jablka a hrušky mají nejnižší poptávku.
Kdy a jak hnojit draslíkem
Dalším důležitým prvkem pro ovocné stromy je draslík, který se také používá každý rok, ale v jedné dávce brzy na jaře (březen-duben). U stromů již plodících se doporučuje použít draslík v množství 7-12 g na m2 (např. síran draselný, draselná sůl).
Jablka a třešně mají největší poptávku po tomto prvku.
Fosfor pro ovocné stromy
Fosfor pro ovocné stromy je také důležitý, ale většinou ho v substrátu nebývá nedostatek, takže ho můžete rostlinám dodat, až když vykazují příznaky jeho nedostatku (např. drobné plody, listy s fialovým zbarvením plaketa) nebo jednou ročně několik let. Tento prvek je zvláště užitečný při zakořeňování mladých rostlin, proto je dobré jím na podzim, před jarní výsadbou stromů, nakrmit půdu.
Na co pamatovat při aplikaci minerálních hnojiv
Při používání minerálních hnojiv pamatujte na to, že je lze rozmetat na povrch půdy až po jejím rozmrznutí. Pokud je zima dlouhá a hnojení se opožďuje, lze vysypaná hnojiva zalít, díky čemuž rychleji proniknou do substrátu. Hnojiva by měla být rozprostřena na povrch země v kruhu o průměru koruny.
Aplikace hnoje
Jednou za 3-4 roky se vyplatí použít místo minerálních hnojiv hnůj (brzy na jaře nebo pozdě na podzim, smíchat s ornicí nebo použít jako mulč), rozházet kolem stromů tak, aby se nedotýkal kufr.
Směsná hnojiva pro ovocné stromy
Pokud si nejsme jisti složením půdy nebo nemáme zkušenosti s používáním jednosložkových hnojiv, je lepší použít vícesložková hnojiva k tomu určená (např. Agrecol, Biopon, Target) krmit ovocné stromy. Mají správně vyvážené složení a obsahují mikroživiny důležité pro rostliny. Pokud je použijeme podle návodu výrobce, je riziko předávkování mnohem nižší než u jednosložkových hnojiv.