Zahrada, která ožívá na jaře, je mimořádně krásná. Aby si však udržel svoji krásu po další měsíce, vyžaduje pečlivou péči. Jednou z nejdůležitějších ošetřovacích procedur, které v ní musíme provádět, je jarní hnojení.
Rostliny, unavené dlouhou zimou, začínají na jaře intenzivně růst a mají vysokou potřebu živin. Ne vždy je však dokážou vytěžit ze země v dostatečném množství, protože některé z nich již byly použity v předchozí sezóně a některé byly vyplaveny.
Jarní hnojení na první pohled
Jarní hnojení zahradnických rostlin je druh doplňkového hnojení. Používají se tam, kde nebyla na podzim aplikována organická a minerální hnojiva, a v případě hnojiv, jejichž složky se rychle vyplavují z půdy (dusíkatá hnojiva).
Organická hnojiva lze použít na zahradě od začátku března.
Zatímco minerální hnojení v okrasné zahradě začínáme brzy na jaře, po rozmrznutí půdy (březen-duben). Zde samozřejmě hodně závisí na počasí, protože stále častěji není půda vůbec zmrzlá.
Část minerálních hnojiv v zeleninové zahradě podáváme krátce před setím (cca 2-3 týdny - dusík v amonné formě, např. síran amonný a amid sulfát, např. močovina), a některé po začátku vegetačního období, protože se rychle vymývají (dusík v dusičnanová forma, např. dusičnan draselný).
Abychom měli krásnou zahradu, musíme se o ni starat … a hlavně ji hnojit.
Jaká hnojiva brzy na jaře?
První hnojiva, která bychom v této době měli na zahradu aplikovat, jsou přírodní hnojiva (sušený hnůj nebo kompost). Organická hmota, kterou obsahují, poskytuje rostlinám mnoho cenných živin, které nelze nalézt v umělých hnojivech. Ošetření také zlepšuje strukturu podkladu a má pozitivní vliv na jeho vlastnosti vody a vzduchu.
Živiny obsažené v organických hnojivech mohou bohužel rostliny v prvním roce využít jen částečně (až 50%), proto je nutné chybějící živiny doplnit minerálním hnojením. Než k tomu ale přistoupíme, měli bychom zkontrolovat složení substrátu.
Nejprve nejprve - zkontrolujte kvalitu půdy
Pokud je to možné, můžeme předložit vzorek půdy k chemické analýze, ale pokud takový test nemůžeme provést, měli bychom se poohlédnout po indikačních rostlinách. Patří sem rychle rostoucí divoké rostliny, preferující půdy se specifickým složením. Díky nim můžeme přibližně určit, zda je substrát bohatý na dusík (přítomnost kopřivy, stellaty, mletého bezu, mateří kašičky), nebo zda je třeba ji touto složkou doplnit minerálním hnojivem (přítomnost jitrocele, vřesu, bílku jetel).
Stejným způsobem můžeme posoudit obsah vápníku v půdě (vápencové půdy upřednostňují skřivan, hořčici a polní mák, půdy chudé na vápník preferují heřmánek, chrpa a polní fialky), dále přítomnost fosforu a draslíku (a Velké množství fosforu a draslíku).
Jarní minerální hnojiva
Jakmile zpočátku vyhodnotíme složení půdy, můžeme začít přikrmovat rostliny minerálními hnojivy, čímž jim poskytneme tři základní živiny, tj. Draslík, fosfor a dusík (označené jako: K, P, N).
Je třeba mít na paměti, že první dva prvky se podávají najednou v plné dávce, zatímco dusík se rozdělí na polovinu a podává se s odstupem několika týdnů, protože se snadno smývá do hlubších vrstev substrátu. V závislosti na druhu mají rostliny různé požadavky na živiny.
Hnojiva pro okrasnou zahradu
V okrasné zahradě, kde vedle sebe roste mnoho druhů rostlin, stojí za to použít vícesložková hnojiva, obsahující vyváženou sadu mikro a makro prvků (např. Fructus zahradník, Florovit, Azofoska) nebo vícesložková hnojiva s prodlouženým účinkem (např. Osmocote, Osmovit).
Je třeba připomenout, že pivoňky, zahradní hortenzie, slunečnice, kosatce, hřebíček, mečíky a jiřiny mají největší potřebu živin a největší poptávku mají bergeny, nasturtium, levandule, amaranty a makaky.
Pozornost: u některých rostlin stojí za to použít specializovaná hnojiva, například pro acidofilní rostliny nebo hortenzie. Poskytnou správně vyvážené přísady, které rostliny nejen vyživí, ale také budou mít pozitivní vliv na pH země.
Hnojiva pro zeleninovou zahradu
V zeleninové zahradě je druh hnojiva zvolen jak podle požadavků rostliny, tak pro typ půdy. Půdu obvykle před setím krmíme plnou dávkou fosforečných a draselných hnojiv a poloviční dávkou dusíkatých hnojiv a vrchní zálivkou (během vegetace) zbývající dávkou dusičných hnojiv.
Pozornost: Musíme také pamatovat na to, že na těžké půdy používáme menší dávky hnojiv a na lehké půdy vyšší dávky.
Pro dodávky zeleninových rostlin používáme především taková hnojiva jako dusičnan amonný (N), superfosfát (P) a síran draselný (K). Nejvyšší dávku je třeba přidělit rostlinám s vysokými nutričními požadavky, např. Okurka, dýně, rajče, zelí, květák, pepř a celer (asi 140 g / 10m2 N, 60g / 10m² P, 170g / 10m²K), a nejnižší pro rostliny s hnojiva s nízkou potřebou, např. ředkvičky, hrášek, salát nebo špenát (asi 40 g / 10 m² N, 20 g / 10 m2 P, 120 g / 10 m2 K).