Rostliny unavené dlouhou zimou zahajují intenzivní růst na jaře a mají vysoké nároky na živiny. Ne vždy je však dokážou odebrat ze substrátu v dostatečném množství, protože některé už byly spotřebovány v minulé sezóně a některé smyty.
Jarní hnojení na první pohled
Jarní hnojení zahradních rostlin je druhem doplňkového hnojení. Používají se v případě, že na podzim nebyla aplikována organická a minerální hnojiva a v případě hnojiv, jejichž složky se rychle vyplavují z půdy (dusíkatá hnojiva).
Organická hnojiva lze na zahradě používat od začátku března.
Naopak minerální hnojení v okrasné zahradě zahajujeme brzy na jaře, po rozmrznutí půdy (březen-duben). Tady samozřejmě hodně záleží na počasí, protože čím dál častěji není půda vůbec zmrzlá.
V zeleninové zahradě dáváme některá minerální hnojiva krátce před setím (asi 2-3 týdny - dusík ve formě amonia, např. síran a amid amonný, např. močovinu), a některá až po začátku pěstování sezóně, protože se rychle vyplavují (dusík ve formě dusičnanů, např. dusičnan draselný).
Jaká hnojiva brzy na jaře?
První hnojiva, která bychom v této době měli na zahradě používat, jsou přírodní hnojiva (sušený hnůj nebo kompost). Organická hmota v nich obsažená poskytuje rostlinám mnoho cenných živin, které v umělých hnojivech nenajdete. Ošetření také zlepšuje strukturu podkladu a příznivě ovlivňuje jeho vodní a vzdušné vlastnosti.
Živiny obsažené v organických hnojivech jsou bohužel v prvním roce rostlinami využitelné pouze částečně (do 50 %), proto je nutné chybějící složky doplnit minerálním hnojením. Než to však uděláme, měli bychom zkontrolovat složení substrátu.
Za prvé – zkontrolujte kvalitu půdy
Pokud máme možnost, můžeme vzorek půdy předložit k chemickému rozboru, ale pokud takový test nemůžeme provést, hledejme indikátorové rostliny. Patří sem rychle rostoucí divoké rostliny, které preferují půdy se specifickým složením. Díky nim můžeme přibližně určit, zda je substrát bohatý na dusík (výskyt kopřivy dvoudomé, ptačince obecné, černého bezu, mateřídoušky) nebo zda je potřeba tuto složku doplnit minerálním hnojivem (přítomnost jitrocele, vřesu obecného, bílý jetel).
Stejným způsobem můžeme posoudit obsah vápníku v půdě (vápnité půdy preferují skřivan, hořčice polní a mák polní, půdy chudé na vápník heřmánek, chrpa a violka rolní), dále přítomnost fosfor a draslík (velké množství fosforu a draslíku odpovídá lučině a jetelu bělokorému, malé množství těchto složek je dobré pro trávu trávu, slíďák a pýr).
Jarní minerální hnojiva
Po prvotním posouzení složení půdy můžeme začít rostliny krmit minerálními hnojivy, a tak jim poskytnout tři základní živiny, tedy draslík, fosfor a dusík (označené: K, P, N).
Je třeba pamatovat na to, že první dva prvky se podávají jednou v plné dávce, zatímco dusík se rozdělí na polovinu a podává se s odstupem několika týdnů, protože se snadno vyplavuje do hlubších vrstev substrátu. V závislosti na druhu mají rostliny různé nároky na živiny.
Hnojiva pro okrasnou zahradu
V okrasné zahradě, kde vedle sebe roste mnoho druhů rostlin, se vyplatí používat vícesložková hnojiva obsahující vyvážený soubor mikro a makroprvků (např. Fructus gardener, Florovit, Azofoska) nebo vícesložková hnojiva s prodlouženým účinkem (např. Osmocote , Osmovit ).
Je třeba mít na paměti, že největší nároky na živiny mají pivoňky, zahradní hortenzie, slunečnice, kosatce, karafiáty, mečíky a jiřiny a mnohem menší nároky bergénie, lichořeřišnice, levandule, amaranty a matye.
Poznámka: pro některé rostliny se vyplatí používat specializovaná hnojiva, např. pro kyselomilné rostliny nebo hortenzie. Poskytnou správně vyvážené ingredience, které nejen vyživí rostliny, ale budou mít i pozitivní vliv na reakci půdy.
Hnojiva do zeleninové zahrady
V zeleninové zahradě volíme druh hnojiva jak podle požadavků rostliny, tak podle typu půdy. Půdu před setím obvykle přihnojujeme plnou dávkou fosforečných a draselných hnojiv a poloviční dávkou dusíkatých hnojiv a přihnojujeme (během vegetace) zbylou dávkou dusíkatých hnojiv.
Poznámka: Musíme také pamatovat na to, že na těžkých půdách používáme nižší dávky hnojiv a na lehkých vyšší dávky.
K krmení zeleninových rostlin používáme především hnojiva jako dusičnan amonný (N), superfosfát (P) a síran draselný (K). Nejvyšší dávku je nutné přidělit rostlinám s vysokými nutričními nároky, např. okurka, dýně, rajčata, zelí, květák, paprika a celer (cca.140g/10m² N, 60g/10m² P, 170g/10m²K) a nejmenší pro rostliny s nízkou potřebou hnojení, např. ředkvičky, hrách, salát nebo špenát (cca 40g/10m² N, 20g/10m² P, 120m² Kg/10m² Kg ) .