Hnojit nejlépe na jaře. Rostliny probouzející se k životu potřebují živiny k produkci nových výhonků a květů. Odeberou to ze země a po nějaké době začne i ta nejúrodnější zahradní půda neúrodná. Poté do arény vstupují hnojiva.
Mohou být přírodní (kompost, hnůj, kejda) a umělé. Ty druhé, přestože jsou pohodlnější k použití a účinnější, nezlepšují strukturu půdy (např. Propustnost), ale fungují hned. Na druhou stranu by měl být hnůj rozházen na záhony na podzim předchozího roku, aby se mohl dobře vysévat, než zasadíte květiny. Vyplatí se kupovat velká balení, protože přípravky skladované příliš dlouho mění jejich vlastnosti. Umělá hnojiva dělíme na: jednosložkové (např. dusičnan amonný, síran draselný nebo superfosfát) a vícesložkový (azofoska, agrofoska, fructus, florovit, substral), které obsahují všechny živiny nezbytné pro rostliny. Používejme je striktně podle receptu na obalu! Složená hnojiva obvykle jsou ve formě prášku nebo granulí. Jsou rozprostřeny kolem rostliny a smíchány se substrátem pomocí drápů. Složená granulovaná hnojiva mohou být současně potahována (takzvaná pomalu působící hnojiva), tj. Pokryta speciální membránou, která umožňuje pomalé uvolňování složek po dobu několika měsíců, bez obav z přehnojení rostlin. Obvykle se aplikují pouze jednou na začátku sezóny. Dobré vícesložkové hnojivo by mělo obsahovat:
- dusík (N) - zlepšuje vývoj výhonků a listů a urychluje jejich růst. Nedostatek dusíku způsobuje, že listy žloutnou a zmenšují se, výhonky jsou tenké a křehké;
- fosfor (P) - stimuluje tvorbu poupat, proto je zvláště důležitý při pěstování okrasných druhů; posiluje odolnost rostliny vůči chorobám;
- draslík (K) - je důležitý během kvetení a během zakládání plodů a zrání. Ovlivňuje chuť ovoce a barvu květů;
- vápník (C) - reguluje pH půdy, zlepšuje odolnost rostlin vůči nepříznivým klimatickým podmínkám;
- hořčík (Mg) - je hlavní složkou chlorofylu, který je zodpovědný za fotosyntézu, a tedy výživu rostlin.