Dospělé zdravé exempláře rakytníku mohou dosáhnout výšky až šesti metrů. Jeho keřovité tuhé výhony mají v prvních fázích vývoje ostnaté trny. Květy se rodí v dubnu, před listy.
Rakytník produkuje dekorativní, jedlé plody, které se po zrání zbarvují do oranžova a zajímavé je, že zůstávají na keři po celou zimní sezónu, až do začátku nového vegetačního období.
" Rakytníku se dříve říkalo ruský ananas (dovezl se z Ruska, kde běžně rostl a chuť zavařenin připomínala ananas). Dalším běžným názvem pro rakytník je oblepicha - jeho plody se hustě lepí na větvičky."
Pěstování rakytníku
Rakytník je poměrně nenáročný na pěstování, po zasazení nevyžaduje téměř žádnou péči. Vyznačuje se vysokou odolností vůči nízkým teplotám a také letnímu vysychání. Nejdůležitějším požadavkem tohoto druhu je zajištění dostatečného přístupu světla. Ve stínu, nebo i polostínu plodí špatně nebo vůbec.
Rakytník roste téměř v každém typu půdy, nejlépe mu však vyhovuje propustný, písčitý substrát. Snáší i nepříliš úrodné půdy. Při hnojení rakytníku se vyplatí poskytnout mu fosfor a draslík, protože dusík se váže ze vzduchu.
Rakytník je odolný vůči suchu, a to díky velmi rozsáhlému kořenovému systému, který dokáže vytvořit na suchých místech. Může však růst i na vlhčích místech, pak mu tolik nenarostou kořeny.
Je dobré vědět, že rakytník je odolný vůči zasolení země, dobře snáší i městské znečištění, a proto jej lze nalézt jako prvek městské zeleně.Samozřejmě by se neměly sbírat bobule rakytníku ze kontaminovaných míst. Dále je zakázáno trhat ovoce z keřů, které rostou divoce – rakytník je částečně chráněn (to znamená, že ke sběru plodů je potřeba povolení apod.). Ovoce z vlastní zahrádky si však můžete libovolně sbírat, jen pozor na trny.
Co dělat, aby rakytník plodil
Stává se, že rakytník vysazený na zahradě roky neplodí. To je způsobeno skutečností, že rakytník je dvoudomý - existují samčí a samičí keře. Samčí keře produkují květy, které mají pouze tyčinky a pyl z nich je přenášen větrem do pestíkových květů produkovaných samičími keři.
"Aby se vytvořily plody, je potřeba pár rakytníků, ale jeden samčí keř může připadnout na několik samic. Plody dávají samozřejmě pouze samice rakytníku. Dávejme na to pozor při nákupu sazenic. Rakytníky začínají plodit asi po 3-4 letech."
CC0
Výsadba a prořezávání rakytníku
Sazenice rakytníku lze zasadit do země na začátku podzimu. Mezi keři je nejlepší udržovat vzdálenost 1-2 metry. Mladé keře v prvních letech pěstování zalévejte (pokud je sucho).
Rakytník může tvořit živý plot, ale netvarovaný - rakytník by se neměl stříhat (provádí se pouze sanitární řezy a případně je lze zastřihnout, pokud jsou příliš velké). Kořenové výmladky však musí být odstraněny.
Využití a léčivé vlastnosti rakytníku
Rakytník je díky svým estetickým, dlouhotrvajícím plodům velmi často využíván jako okrasná rostlina. Jeho výhonky se velmi silně rozšiřují, díky čemuž lze rakytník využít k tvorbě živých plotů.
Bobule rakytníku jsou jedlé a používají se v gastronomii a medicíně. Jsou dosti kyselé, lze je použít na zavařeniny, marmelády, dezerty i jako doplněk k rybím pokrmům.Vitamíny obsažené v ovoci zvyšují odolnost organismu, příznivě působí na pleť a regenerují poškození kůže.
Jíst zralé plody rakytníku se doporučuje zejména lidem, kteří se vyhýbají živočišným produktům. Proč? Plody rakytníku obsahují vitamíny, které jsou v rostlinných produktech velmi vzácné, např. vitamín B12, který se obvykle nachází v masných výrobcích.
Vyplatí se vědět, že bobule rakytníku jsou bohatým zdrojem mnoha účinných látek. Patří mezi ně mimo jiné: fenolické sloučeniny, mikroelementy, exogenní aminokyseliny, vitamíny rozpustné ve vodě a tucích (karoten, vitamín E, vitamín C). Co je důležité, rakytník je jedním z nejbohatších rostlinných zdrojů vitamínu C. Známý citron obsahuje až 10x méně vitamínu C než rakytník.