Rostliny, které pěstujeme, mají různé požadavky ve vztahu k reakci substrátu, a proto nám někdy mohou dělat problémy. S výjimkou lesních oblastí je půda na našich zahradách většinou zásaditá nebo neutrální, což ne všechny rostliny mají rády. Některé druhy vysazené v takovém substrátu se špatně vyvíjejí, špatně rostou a často podléhají chorobám (hlavně chloróze), proto musí být půda pro jejich pěstování řádně připravena.
Tip: Jak otestovat pH půdy na zahradě
Jaké rostliny potřebují kyselou půdu
Kyselou reakci substrátu očekávají především rostliny z čeledi vřesovcovité (včetně borůvek a brusinek, rododendronů, azalek, vřesů, vřesovců, kalmií, dabetií, pýchavek, pierisů, brusinek). Takovou půdu upřednostňují i některé jehličnany (jedle korejská, smrk modrý, túje západní - túje, jalovce, cypřišek hrachový a tuponosý) a další druhy okrasných rostlin, které často rostou na našich zahradách: např. palmové javory, magnólie, několik druhů kapradin, různé druhy hortenzií, koště.
Když chceme tyto rostliny pěstovat, měli bychom nejprve zkontrolovat pH půdy na naší zahradě (např. pomocí speciálního měřiče kyselosti nebo analýzou vzorku půdy v laboratoři, pH velmi kyselé pod 4,5, kyselé 4,6- 5,5, mírně kyselé 5,6-6,5). Když se ukáže, že pH je příliš vysoké (nad 5,6 - 6), musíme ho snížit.
Kysá rašelina - jak ji využít a podpořit její působení
Jedním ze způsobů, jak změnit reakci, je obohatit půdu o kyselou rašelinu. Nestačí však jen nasypat na její povrch rašelinu, protože pak reakce v hlubších vrstvách zůstane nezměněna nebo se změní jen málo. Chceme-li dosáhnout správného účinku, musíme rašelinu promíchat s vrstvou půdy (1:1) v hloubce, ve které se budou nacházet kořeny rostlin (obvykle je to asi 20-30 cm), protože teprve potom reakce změny substrátu výrazně.
Do takto připravené půdy můžete zasadit rostliny, vykopanou díru navíc zaplnit kyselou rašelinou. Při míchání substrátu s rašelinou se také vyplatí přidat do něj trochu kompostovaného jehličí nebo pilin z jehličnatých stromů, které udrží substrát déle kyselý.
Pomůže nám i mulčování půdy kompostovanou kůrou nebo jehličím a některými kameny s kyselou reakcí (např. křemen nebo žula). V žádném případě bychom neměli mulčovat půdu kameny se zásaditým pH, které místo snížení pH půdy zvýší (např.dolomit, vápnitý pískovec, vápenec, travertin. Navzdory těmto úpravám nezůstane kyselá rašelinová reakce v substrátu příliš dlouho, takže budete muset jednou ročně zkontrolovat její hodnotu, abyste věděli, kdy znovu sáhnout po kyselé rašelině.
Jak používat okyselující hnojiva a kdy sázet rostliny
Okyselení půdy rašelinou a kyselým kompostem (získaným např. z borového nebo smrkového jehličí, pilin, šišek a větviček z jehličnatých stromů) je rychlý a přirozený způsob, jak změnit pH půdy, někdy však nestačí a pak byste se měli rozhodnout pro radikálnější opatření, jako je okyselení hnojiv (např. síran amonný, dusičnan amonný, močovina) nebo síra.
Při jejich užívání bychom ale měli striktně dodržovat dávky doporučené výrobcem, protože se mohou snadno předávkovat. Na rozdíl od rašeliny se však okyselující hnojiva neaplikují těsně před setím nebo výsadbou rostlin, protože složky v nich obsažené mohou poškodit jemné kořínky (půdu je třeba připravit na cca.půl roku před výsadbou).
Okyselení půdy sírou
Půdu lze okyselit i pomalu působící sírou (nejčastěji používanou pro pěstování borůvek), která se obvykle míchá se substrátem v poměru udávaném výrobcem pro konkrétní plodinu. Stejně jako v případě okyselujících hnojiv se také síra neaplikuje těsně před výsadbou, ale zhruba o půl roku dříve (při vyšších dávkách síry i po roce).
Nezapomeňte na hnojiva pro kyselomilné rostliny
Jakmile získáme pH půdy vhodné pro kyselomilné rostliny, měli bychom se snažit je udržet co nejdéle. Kromě kyselého kůrového mulče a kyselého kompostu nám pomohou i speciální hnojiva pro acidofilní rostliny, kterými bychom se měli zásobit (např. hnojiva pro borůvky, hnojiva pro vřesovištní rostliny, hnojiva pro kyselomilné rostliny).