Na podzim musíte myslet na hnojení svých rostlin. To jim pomůže připravit se na zimu a na jaře krásně růst. Na podzim však musíte použít jiná hnojiva než na jaře a v létě.
Podzimní posílení pro rostliny bez dusíku
Podzim, který se rychle blíží, je obdobím, kdy se rostliny zbývající na zahradu na zimu pomalu začínají připravovat na vegetační klid. Jejich výhonky zdřevnatí, oddenky a hlízy hromadí živiny a listy postupně mění barvu a odumírají. Mohlo by se zdát, že v tomto období rostliny od nás nic nepotřebují, protože jejich vegetace končí a začíná dlouhé období zimního spánku. Nic nemůže být horší.
Živiny dodané na podzim nejen umožní rostlinám růst silnější pro příští sezónu, ale také jim pomohou přežít zimu. Aby však mohli svoji práci dělat dobře, musí být řádně vybráni. Nejprve si pamatujte, že to platí na podzim hnojiva NESMÍ obsahovat dusík ani ho obsahovat v malém množství. Dusík je zodpovědný za intenzivní růst a vývoj zelených částí, a proto vzhledem k podzimu stimuluje rostliny k dalšímu růstu, což jim ztěžuje přípravu na zimu a zpomaluje jejich přechod do klidového stavu.
Pokud tedy nechceme vystavit rostliny problémům souvisejícím se zimním přežitím, dusičnaté hnojení musí být dokončeno nejpozději na začátku srpna.
Vícesložková hnojiva na podzim
Na zahradě ve dvoře ani bychom neměli používat jednosložková hnojiva, obsahující převážně jeden prvek (např. draslík), protože bez analýzy složení půdy a bez řádného experimentování můžeme hnojivo snadno předávkovat, což vede k zasolení půdy a oslabení rostlin.
Proto pro podzimní hnojení zahrady použijme o něco dražší ale mnohem bezpečnější směsi hnojiv určené na podzim (např. podzimní univerzální hnojiva - Florovit, Agrecol, FructoVit, PNOS, Biopon; podzimní hnojiva pro trávníky - např. Biopon, Florovit, Agrecol, Target, Fructus; podzimní hnojiva pro jehličnany - Agrecol, Biopon, Florovit; podzimní hnojiva pro stálezelené rostliny - Florovit; dlouhodobě působící, podzimní hnojivo pro trávník - Substral).
Vysvětlujeme: Kdy, jak a čím hnojit trávník
Hotové směsi hnojiv obsahují vyváženou sadu základních prvků NPK (dusík, draslík, fosfor) nebo pouze PK (draslík a fosfor) a mnoho dalších mikro a makro prvků (např. Bór, železo, měď, mangan, hořčík, síra), pomáhá rostlinám přežít zimu a vyrovnat se s nebezpečím nemocí.
Datum a způsob jejich použití je vždy uveden na obalu, i když je to obvykle září a říjen. Pokud použijeme podzimní hnojiva v souladu s doporučeními výrobce, bude riziko přehnojení rostlin mnohem nižší než v případě jednosložkových hnojiv.
Nevzdávejte se organických hnojiv
V domácí zahradě jsou minerální hnojiva docela důležitá, ale měla by spíše doplňovat organická hnojiva (včetně kompostu, hnoje, kejdy rostlin, zelených hnojiv) než základ pro hnojení. Organická hnojiva obsahují mnoho cenných živin, které se v minerálních hnojivech nenacházejí. Kromě toho zlepšují strukturu půdy, zlepšují její vztahy vzduch-voda a zvyšují množství humusu.
Po řádné přípravě (po rozmetání hnoje a kompostu nebo zředění rostlinné kaše vodou) a promíchání s vrchní vrstvou půdy jsou vhodné i pro použití pod všechny zahradní rostliny.
Podzimní hnojení zeleninové zahrady
Kromě okrasné zahrady by měla být na podzim dodávána i zeleninová zahrada. Kromě organických hnojiv, podávaných na přelomu října / listopadu, bychom na rostlinném pozemku měli používat i minerální hnojiva. Bez analýzy složení půdy může být docela obtížné určit správné aplikační dávky.
Úkol však lze usnadnit přizpůsobením množství hnojiv nutričním potřebám jednotlivých rostlin a sledováním počtu indikátorových rostlin (plevele vyskytující se hromadně v půdách bohatých nebo chudých na danou složku, např. V dusíku).
Na podzim využívá zeleninová zahrada plnou dávku draselných, fosforových a hořečnatých hnojiv a poloviční dávku dusíku (zbytek se podává na jaře). Největší dávky by měly být určeny pro nejnáročnější rostliny (např. Dýně, květák), menší pro zeleninu s vysokými nutričními potřebami (např. Pepř, okurka, rajče, brokolice, celer, pórek), a ještě menší pro středně náročné rostliny (např. mrkev), petržel, cibule) a nejnižší pro nejméně náročnou zeleninu (např. ředkev, hrášek, fazole, salát).