Hrušky špatně snášejí mráz, jsou náchylné k chorobám (např. rez hrušňová) a špatně snášejí sucho. Při nesprávné péči nemusí plodit několik let nebo plodit málo. Stává se také, že celé stromy umírají, sužované suchem, mrazem a nemocemi. Než se tedy rozhodneme hrušeň pěstovat, měli bychom dobře znát její požadavky.
Podívejte se: Proč byste měli jíst hrušky
Vyberte dobré místo pro hrušně
Hrušky jsou nejčastěji nabízeny ve formě roubované na podnoži, kterou bývá kdoule.Má mnoho výhod, ale také některé nevýhody, mezi které patří spíše slabý kořenový systém, díky kterému stromy rychle vyčerpávají živiny z půdy a jsou náchylnější k suchu a záplavám.
Hrušně by proto měly být pěstovány v úrodné, humózní, dobře kultivované, středně vlhké a dobře odvodněné půdě s mírně kyselým pH (tyto stromy nemají rády substráty obsahující sloučeniny vápníku).
Stromy jsou také poměrně citlivé na nízké teploty. Během chladných zim může jejich kořenový systém zmrznout (zejména u odrůd roubovaných na kdoulce) a jarní mrazíky o několika stupních mohou zničit jejich pupeny. Z tohoto důvodu se hrušně nejlépe pěstují v teplejších oblastech země, vyhněte se jejich výsadbě na otevřených plochách a mrazových tůních a vybírejte pro ně teplá, slunečná a větru chráněná místa.
Čím hnojit hrušně
O úspěchu pěstování hrušek rozhodují kromě správné polohy také ošetřovací ošetření.První je oplodnění. Hrušky jsou poměrně velké, takže jim rychle chybí živiny a důležité mikroživiny (včetně zinku, který ovlivňuje kvalitu ovoce, dále železo, bór a měď).
Z tohoto důvodu by měly být během vegetačního období systematicky přikrmovány vícesložkovými hnojivy, počínaje časným jarem a konče začátkem července (např. YaraMila Complex, Target - hnojivo pro ovocné stromy a keře s mikroživinami) .
Jak a kdy prořezávat hrušně
Druhým důležitým postupem při pěstování hrušní je správný řez. První ošetření se provádí ihned po zasazení stromku, uděluje mu vhodnou výšku (strom se seřízne na požadovanou výšku, např. 80-100 cm a odstraní se z něj všechny výhony do výšky 60 cm).
Na jaře druhého roku se boční výhony zkrátí o 1/3 a průvodce je seřízne asi na 40-50 cm nad větvemi. V dalších dvou letech se koruna postupně tvoří výběrem postupných výhonů na větve.
Ve čtvrtém roce se odstraní vodítko nad poslední větví, čímž se dokončí proces tvorby stromu. V následujících letech bude jedním z nejdůležitějších ošetření především řez svislých, silně olistěných jednoletých výhonů (tzv. vlčata), které se na hrušni hojně tvoří a zastiňují spodní větve.
Každý rok se také vyplatí odstranit některé nejstarší výhonky, protože v následujících letech vytvoří menší plody.
Nezapomeňte zalévat hrušně
Další velkou věcí je hydratace. Hrušně jsou velmi citlivé na sucho, proto by se měly v obdobích bez deště pravidelně zalévat.
Kdy a jak sázet hrušně
Na stav hrušně má vliv i termín její výsadby. Ve školkách je většina stromků k dostání na podzim, ale u hrušek je tento termín zahájení pěstování značně rizikový, protože mladé stromky mohou v zimě vymrznout, proto je lepší je koupit a vysadit na jaře, přičemž vybírejte zdravé a robustní exempláře.
Pokud jich na zahradě plánujeme vysadit několik, musíme rostlinám poskytnout dostatek prostoru, přičemž rozestupy přizpůsobíme požadavkům dané odrůdy nebo podnože (stromy naroubované na kdouloni sázíme hustěji, každý 1. -15 m, zatímco roubované stromy na kavkazské hrušce každých 1,5-2,5 m). Také by bylo dobré zasadit několik dobře opylujících odrůd vedle sebe, což zvýší jejich výnos.
Vyhněte se výsadbě hrušní u jalovců
Pokud taková možnost existuje, vyplatí se také vyvarovat výsadbě hrušní v blízkosti jalovců, protože pak hrozí riziko nepříjemné a vysilující choroby, tedy rzi hrušňové, způsobené dvoudomou houbou, která žije u těchto dvou druhů rostlin se zvyšuje.