Přírodní hnojiva si získávají stále větší oblibu mezi milovníky zahradničení. Jsou ceněny zejména při pěstování užitkových rostlin, protože zelenina a ovoce jimi hnojené nejen lépe dávají, ale také nehromadí nebezpečné toxiny.
Přírodní rostlinná hnojiva
Použití některých přírodních hnojiv může být docela problematické, protože jejich příprava vyžaduje spoustu času a práce (např. hnůj, zelené hnojení, kompost). Existují ale i hnojiva, která seženeme celkem rychle a snadno jimi rostliny nakrmíme.Patří sem především:
- rostlinná kejda, tj. rozdrcené rostliny zalité vodou a ponechány 2-3 týdny rozkládat se bakteriemi)
- a extrakty, tedy rozdrcené rostliny zalité vodou a nechat "kreslit" , obvykle asi 24 hodin.
Kopřivový hnůj na zeleninu a okrasné rostliny
Jedním z nich je kopřivový hnůj. Díky bohatosti minerálních látek (draslík, dusík, fosfor, hořčík, železo, vápník, křemík, mangan, zinek) a mnoha dalších živin lze po zředění vodou použít jako posilující hnojivo pro zeleninu, ovoce a okrasné rostliny .
Používá se v koncentraci 1:10 pro žravější rostliny, např. okurky nebo rajčata, nebo v koncentraci 1:20 pro rostliny méně náročné.
Tip: Jak používat čedičovou moučku jako přírodní minerální hnojivo
Jak vyrobit kopřivovou kašičku
Příprava takového hnojiva není náročná, i když je s tím spojena určitá nepříjemnost. K výrobě kopřivového hnoje budeme potřebovat především vhodnou nádobu. K tomuto účelu bude ideální plastový sud, zcela nevhodné budou kovové nádoby, které mohou nepříznivě reagovat s kvasící tekutinou.
Sudek postavíme na odlehlé, polostinné, teplé místo, naplníme drcenými nejlépe mladými kopřivami a zalijeme vlažnou vodou (cca 1 kg bylinky na 10 litrů vody) do výše asi tucet centimetrů pod okrajem nádrže, aby se zabránilo úniku kapaliny z sudů nádrže (zpočátku kapalina silně pění).
Při fermentaci je zápach roztoku dost nepříjemný, ale sud by neměl být ničím zakryt, aby nebránil volné výměně plynů s okolím. Do roztoku však můžete přidat trochu čedičové moučky, která nepříjemný zápach zmírní. Kopřivová kašička je hotová po cca.2-3 týdny.Po této době přestane tekutina pěnit, což znamená konec fermentace.
Kostivalová kaše na rajčata a jinou zeleninu
Podobným způsobem můžeme připravit hodnotný hnůj i z listů a květů kostivalu. Je bohatá na draslík, proto je ideální na hnojení paprik, okurek, lilků a rajčat. Kejdu používáme v podobném ředění jako kopřivovou.
Kdy a jak často hnojit kejdou
Hnojení plodin kopřivovou kejdou se doporučuje v rané fázi růstu, kdy rostliny intenzivně rostou (obsahuje velké množství živin včetně dusíku), zatímco kostivalová kejda bohatá na draslík se doporučuje ke zkrmování zeleniny během plodování (např. papriky a rajčata). Zeleninový hnůj lze hnojit jednou za 3-4 týdny.
Extrakt z kostivalu - jak ho vyrobit a použít
Na zeleninu můžeme použít i extrakt z kostivalu, který získáme tak, že asi 1 kg čerstvé bylinky zalijeme 10 litry vlažné vody a necháme přes noc na teplém tmavém místě. Extrakt je mnohem slabší než kejda, takže jím lze zalévat rostliny bez ředění.
Hnojivo z banánové kůry
Výtažek z banánové kůry může být také zajímavým přírodním hnojivem. Chcete-li to provést, vložte slupku z jednoho banánu do litrové nádoby, zalijte teplou vodou a nechte 1-2 dny na tmavém místě. Po uplynutí této doby se získaná tekutina zředí vodou (poměr 1:1) a použije se k zalévání rostlin.
Musíme však pamatovat na to, že pokud jím chceme krmit zeleninu, měli bychom si připravovat extrakt z bio banánů. Použití „chemikálií“ při jejich výrobě je velmi omezené, a proto slupka ovoce není tak nasycená chemikáliemi jako slupka banánů z komerčních plodin.
Doporučujeme: Zahradní kůra jako mulč - jak ji použít a jakou vybrat
Mulčování zeleniny
Zajímavým nápadem pro přirozené hnojení zeleniny je také mulčování vhodnými rostlinami. Pro tento účel se nejlépe hodí:
- luštěniny, např. jetel červený, bohatý na dusík, draslík a vápník,
- kopřivová bylina obsahující četné minerály,
- kostivalové listy bohaté na draslík,
Takové mulče nejen ochrání půdu před vysycháním a růstem plevele, ale také ji obohatí o živiny a organickou hmotu.