S koncem sezóny množství zahrádkářských povinností postupně ubývá a čeká nás zimní odpočinek. Než si to však dovolíme, musíme ještě udělat poslední, předzimní práce na zahradě. Jedním z nejdůležitějších úkolů, které nás v této době čekají, je připravit zeleninové záplaty na zimu.
Úklid zeleninové zahrádky
Práce by měly začít čištěním záhonů od posklizňových zbytků (úlomky výhonů, kořenové zbytky, spadané listí), které jsou hlavním zimovištěm patogenů a škůdců.Pokud je organický materiál nasbíraný z náplastí zdravý, můžeme jej ihned vyhodit do kompostu, jinak je lepší jej hluboko zahrabat na místě vzdáleném od zeleninové zahrady, protože jeho pálení je na mnoha místech v republice zakázáno (pouze některé obce umožňují pálení zbytků v odůvodněných případech sklizeň).
Posklizňové zbytky napadené drobnými skvrnitostmi, padlím, antraknózou nebo celerovými septoriemi, protože patogeny způsobující tato onemocnění obvykle hynou v podmínkách panujících na kompostárně (pak je dobré haldu porosit s 5 % močoviny).
Jsou však nemoci, na které kompostování nezapůsobí, a patogeny, které je způsobují, mohou přežívat v podzemí i v kompostu několik let. Pokud tedy zákon v našem městě takovou možnost připouští, je lepší je spálit nebo zlikvidovat jiným způsobem doporučeným obcí, abychom naše rostliny v příští sezóně nevystavili infekcím (mezi takové choroby patří např.monilióza, phytophthora, spála, odumírání výhonků).
Plévání záhonů
Další věc je vyčistit záhony od plevele, zejména toho vytrvalého. Pokud by nestačilo jejich ruční odstranění, můžete k tomuto účelu použít vidle, pomocí kterých snadno vyjmeme kořínky a výběžky i tak obtížných plevelů, jako je například gaučík.
Hnojení zeleninové zahrádky před zimou
Jakmile vyčistíme zeleninovou zahrádku od plevele a zbytků plodin, můžeme ji začít hnojit a rýt. Pozdní podzim je nejlepším obdobím pro aplikaci organických hnojiv na zahradě, zejména ve formě zelených hnojiv (např. vikev, facélie, faba, hrachor polní), hnoje nebo kompostu.
Rostliny pěstované na zelené hnojení se vykopávají s půdou na konci podzimu a nechají se až do jara, aby se rozložily a obohatily půdu živinami a organickou hmotou.
Používáme-li dobře shnilý kompost, neryjeme jej s půdou, ale pouze promícháme s vrchní vrstvou hráběmi.
Hnojení zeleninové zahrady hnojem
Na většinu zeleniny lze použít oba typy přírodních hnojiv, ale ne na hnůj. Je to mnohem koncentrovanější forma hnojiva, kterou nemají rády všechny rostliny.
Zelinářství se hnojí hnojem obvykle jednou za 3-4 roky (dobře rozloženým a prostým patogenů), v dalších sezónách po jeho aplikaci plánujeme pěstování další zeleniny. A tak:
- v prvním roce po hnoji bychom měli pěstovat tu nejžravější zeleninu, jako je brukvovitá zelenina (včetně bílého a červeného zelí, brokolice, květák, brokolice), celer, cibule, česnek, okurky a paprika.
- plánujte pěstování petržele, červené řepy a salátu ve druhém roce,
- ve třetím a čtvrtém - mrkev, fazole, ředkvičky nebo fazole.
Po aplikaci chlévské mrvy je nutné ji co nejdříve zrýt s půdou, aby se omezily ztráty živin. Na lehčích půdách hloubíme (asi 20 cm), na těžkých mělčí (asi 10-15 cm).
Měli byste před zimou zkopat zeminu
Sluší se však připomenout, že i když v zeleninové zahradě před zimou neaplikujeme žádné hnojivo, vyplatí se také půdu hluboce zrýt a nechat ji v tzv. „ostré brázdy“ (bez srovnávání povrchu hráběmi a rozbíjení hrud zeminy). To se však týká pouze těžkých a středních půd, které se díky ošetření a zimnímu promrznutí stávají propustnějšími a vzdušnějšími a zlepšuje se jejich hrudkovitá struktura.
Hluboké rytí se naopak nepoužívá na lehkých půdách (kromě rycích hnojiv aplikovaných na podzim), které mají beztak problémy se zadržováním vláhy a živin.