Jedním z nejdůležitějších úkolů před jarní výsadbou a výsevem je správná příprava půdy. Po podzimním a zimním období rostliny mnoho živin spotřebovaly nebo odplavily
půdu, proto by měly být doplněny před novým vegetačním obdobím.
K tomuto účelu používáme organická hnojiva, která by měla být základem pro hnojení, a doplňujeme je vhodnými umělými hnojivy. Nicméně, aby rostliny měly
výhody takového krmení by měly být prováděny promyšleným a správným způsobem.
Posouzení požadavků na živiny rostlin
Před výběrem správného hnojiva by bylo nejlepší provést chemickou analýzu půdy a zkontrolovat její složení. Pokud však takovou možnost nemáme, musíme se spolehnout na nutriční požadavky druhů, které hodláme pěstovat, a na druh a množství dosud používaných hnojiv. Nejtěžší bude rozhodnout, co chybí v půdě brzy na jaře, protože pak to nelze odvodit z pozorování rostlin. V tomto období je proto nejlepší používat vícesložková hnojiva, která obsahují kromě základních prvků také řadu mikroelementů jako je bór, železo, měď nebo zinek.
Během rostoucí vegetace pro nás bude snazší určit, zda rostliny vyžadují další hnojení, kterému se říká vrchní oblékání, a jaké živiny jim chybí. Pomůže nám v tom nejen pečlivé pozorování jejich celkového vzhledu, ale také blízké plevele ze skupiny tzv. indikátorové rostliny (např. kopřivy, trikolorní macešky, přeslička, jetel bílý a mnoho dalších), jejichž přítomnost naznačuje specifické vlastnosti daného substrátu. Celkový stav rostlin nám také může hodně napovědět o jejich potřebách. Když je v půdě nedostatek dusíku, zelené části se natáhnou, jsou ochablé, tenké, slabé a často žloutnou, zatímco nadbytek této živiny způsobuje příliš bujný růst zelené hmoty na úkor květin a ovoce a prodlužuje vegetace, vystavování rostlin mrazu během zimy (např. trvalky). Nedostatky způsobené nedostatkem fosforu přispívají k inhibici růstu a tvorbě purpurového zbarvení na listech
a výhonky a způsobuje potíže při sázení květin, ovoce a semen a nadbytek této sloučeniny narušuje růst a vývoj rostlin. Nedostatek draslíku zase vede k hnědnutí, žloutnutí a vysychání okrajů listů (u některé zeleniny se vytváří takzvaná „zelená pata“, např. Rajčata) a činí je náchylnější k chorobám, zatímco přebytek vede k inhibice růstu. O něco obtížnější je pozorovat změny související s nedostatkem mikroživin, které jsou také pro rostliny nezbytné pro správný růst a vývoj. Například nedostatek zinku nebo železa způsobuje chlorózu a nedostatek boru způsobuje žloutnutí a vysychání mladých listů.
Druhy jednosložkových hnojiv
Když jsme tedy na jaře aplikovali vícesložkové hnojivo (vhodné pro většinu rostlin) a během vegetačního období si všimli potřeby doplnit některé živiny, můžeme sáhnout po správném jednosložkovém hnojivu. Vybírat můžeme hlavně:
Dusíkatá hnojiva - doplňují nedostatky dusíku, který je nejdůležitější složkou správného růstu a výnosů, a snadno se vymývá a odpařuje ze substrátu, zároveň je také snadné předávkování a vážné poškození rostlin, životního prostředí (např. kontaminace podzemních vod) a my sami (konzumace přehnojené zeleniny a ovoce). Proto je důležité dodržovat pokyny na obalu, rozdělit dávku pro danou sezónu na 2–3 části a nanášet na půdu postupně. Dusíkatá hnojiva jsou k dispozici jako dusičnan, dusičnan vápenatý amonný nebo močovina. Mezi rostliny s největší poptávkou po této přísadě patří: cínie, jiřiny, tulipány, chryzantémy, červené zelí, květák a růžičková kapusta. Z mnoha důvodů hnojíme rostliny dusíkem naposledy v červenci nebo asi 2 měsíce před plánovanou sklizní ovoce a zeleniny. Tato přísada není krmena rostlinami s krátkým vegetačním obdobím, např. Ředkvičky, salát, a také se jí vyhýbá.
při hnojení luštěnin, protože na sebe váží dusík ze vzduchu pomocí uzlových bakterií.
Fosforová hnojiva - nacházejí se ve formě superfosfátů nebo kostních máků. Tato složka nevětrá ani neoplachuje tak rychle jako dusík, ale její dostupnost je omezena tzv regrese, tj. transformace do forem rostlinám nepřístupných, zejména na kyselých a zásaditých půdách. Po použití takového hnojení je třeba jej smíchat s horní vrstvou půdy, protože je obtížné do ní proniknout. Největší poptávku po této přísadě vykazují mladé rostliny a chryzantéma, jiřina, cínie, pivoňka, tulipán, ale i květák, růžičková kapusta, rajčata a papriky.
Potašová hnojiva - tato důležitá živina se snadno vyplavuje do hlubších vrstev půdy, takže její pravidelné doplňování je docela důležité. Stojí za to přidat ji do půdy na jaře, protože při aplikaci na podzim je vystavena velkému množství rozbředlé vody. Na trhu je k dispozici hlavně jako draselná sůl a síran draselný, ale je třeba si uvědomit, že sírany okyselují půdu. Největší poptávku po této přísadě vykazují: jiřiny, kosatce, mečíky, pivoňky a květák, růžičková kapusta, rajčata a papriky.
Složená hnojiva
Na trhu je široká škála směsných hnojiv, která jsou obvykle sypká nebo tekutá. Mezi sypkými si zaslouží pozornost polyphoska (půda, předseť, obsahující různé kombinace NPK) a azofoska (obsahuje sadu makro a mikroelementů, jak pro jarní, tak pro vrchní úpravu, vhodné pro většinu rostlin). Mezi kapalinami můžeme rozlišit vícesložkový florovit, určený pro listové krmení (postřik listím
a části nad zemí) nebo půdy