Můra vícekvětá - do stinného koutu zahrady. Pěstování

Obsah:

Anonim

Květinový můra - trvalka kvetoucí zvonky

Rozšířený v lesích po celé republice, své místo si našel i na zahradě. Jeho půvabné, bílé (se zeleným okrajem v horní části koruny), i když malé květy, zavěšené na stonku jako řady korálků nebo drobných zvonků, se objevují v květnu a červnu a jsou největší ozdobou rostliny. Po odkvětu se přeměňují v kulaté bobule, které dozrávají na podzim.

Zobrazit galerii (7 fotek)

Po zbytek sezóny docela dlouhé, malebně visící venku a holé výhony u základny (délkacca 60-80 cm), pokryté širokými, zelenými, kopinatými listy připomínajícími listy konvalinky. Listové výhonky se pro svou zvláštní krásu často používají v kyticích jako důležitý prvek květinových aranžmá.

Různé druhy korycy mnohokvěté

V pěstování se rostlina nejčastěji vyskytuje ve formě čistého druhu se zelenými listy a jednotlivými květy, ale na trhu najdete i zajímavé odrůdy, např. "Variegatum" s vyššími výhony (50- 100 cm), rozložitější habitus a velké zelené listy, zdobené bílým okrajem nebo „Flore Pleno“ s dvojitými květy.

Kam zasadit koriandr a na co si dát pozor

Na zahradě vypadá kohoutek nejlépe, když je vysazen ve skupinách poblíž kamenů nebo balvanů, na březích rybníka nebo potoka. Hodí se dobře s kapradinami a jinými stínovými rostlinami. Krásně roste i pod stromy a stává se zajímavou půdopokryvnou rostlinou.

Vlastnost, která mu umožňuje rozsáhlé šíření pomocí podzemních běhounů a činí z něj ideální doplněk a půdopokryv, se však může časem stát zdrojem problémů. Bez kontroly a ponecháno svému osudu se může začít toulat po zahradě, neulpívat na trsu a kolonizovat ho stále více. Pokud je však pod neustálým dohledem, neměla by si způsobovat podobné problémy.

Rostlina z lesa, t.j. jaké jsou nároky na kokršpaněla

Kokoryczka je poměrně nenáročná rostlina na pěstování, ale její nároky jsou dost specifické, takže pokud se má dobře vyvíjet, musíme jí poskytnout ty správné podmínky. V první řadě si musíme připomenout, že koriandr je lesní rostlina, jejíž přirozeným prostředím jsou stinné, vlhké lesy. Na zahradě by jí proto mělo být poskytnuto stinné stanoviště a úrodná, humózní, propustná, neustále mírně vlhká půda. Poradí si sice i s průměrnou zahradní půdou, snese přechodné sucho a vydrží na světlém místě, ale vystavený takovým nepříjemnostem bude určitě méně okázalý, než kdyby rostl v optimálních podmínkách.

Rostlina nevyžaduje zimní přikrytí, protože je zcela mrazuvzdorná. Neočekává také žádné speciální ošetřování včetně prořezávání, hnojení a ochrany proti chorobám a škůdcům (velmi zřídka onemocní nebo se stane obětí škůdců). Pouze při déletrvajícím suchu se vyplatí zalévat, aby neztratil svůj atraktivní vzhled.

Reprodukce korely

Stejně snadné jako pěstování pavoukovců je jeho množení. Díky podzemnímu, vysoce rozvětvenému, plazivému oddenku lze z rostliny odebírat kořenové výmladky nebo její oddenek rozdělit. Ošetření je nejlepší provádět brzy na jaře, před začátkem vegetace nebo koncem léta (na přelomu srpna a září).

Pozor na plody korycany mnohokvěté

Kokoryczka má přes všechno své kouzlo i svou temnou stránku přírody. Její atraktivní, námořnicky modré bobule, tvořící se na výhonech po odvadnutí květů a dozrávání na podzim, jsou prudce jedovaté a našemu zdraví nebezpečné (obsahují min.jedovaté glykosidy). Obětí otravy jsou dospělí, kteří si pletou plody černých bobulí s černými, ale mnohem častěji se otráví děti, které ochotně sáhnou po chutně vypadajících, tmavě modrých plodech připomínajících chutné bobule.

Oddenek je jedovatý i v syrovém stavu, ale po správném ošetření a přípravě začnou vykazovat léčivé vlastnosti (přípravky na bázi oddenku se používají při léčbě onemocnění ledvin a cukrovky).