V září začínáme rýt rostliny
Když končí letní sezóna, rostliny v zahradách se pomalu připravují na zimní spánek. Ne všem se ale podaří přezimovat v zemi, protože pro některé jsou nízké teploty smrtelné. Druhy z teplejšího klimatu nepřežijí mráz ani pod krytem, proto je třeba před zimou jejich cibulky, hlízy nebo oddenky vykopat a uskladnit ve vhodné místnosti až do jara.
Práce by však měla být dobře naplánována, protože ne všechny rostliny se vykopávají ve stejnou dobu. Rostliny, které nepřezimují v zemi, bychom měli začít vykopávat v září-říjnu.
Zobrazit galerii (15 fotek)Kdy vykopávat gladioly a kdy jiřiny a jiné rostliny
Nejprve od poloviny září do konce měsíce vykopáváme gladioly, jejichž hlízy jsou citlivé na choroby. Následují asijské pryskyřníky, tygři, gloriosy, ixie, sasanky a acidantery. Koncem září a začátkem října se také vykopávají ismeny, eukomissy a g altony.
V polovině října, před prvním mrazem, začínáme vykopávat cibulky, hlízy nebo oddenky: krokosmie, agapanthus a frézie.
Hned po prvním mrazu vykopáváme jiřiny, cannas a hlíznaté begónie.
Co dělat s hlízami, oddenky a cibulkami po vykopání
Po vykopání podzemních částí zkraťte listy a výhonky rostlin (bez mytí a čištění) a poté je umístěte na suché, vzdušné, teplé, zastíněné místo, aby trochu proschly. Sušení může trvat několik až několik dní.
Po počátečním vysušení se hlízy, oddenky a cibule šetrně očistí od zbytků výhonků, listů, květů a zeminy a poté se uloží do skladu.
Jak skladovat hlízy, cibule a oddenky rostlin
Je však důležité pamatovat na to, že ne všechny rostliny jsou skladovány stejně, protože jednotlivé druhy očekávají mírně odlišné podmínky zimování
Rostliny, jejichž podzemní části nemají šupiny nebo slupky, které by je chránily před vysycháním, umístěte v jednotlivých vrstvách do prolamovaných krabic a poté zasypte rašelinou, pískem nebo pilinami, které ochrání oddenky, hlízy a cibule před vysychání.
Na pokrytí jiřinek, hlíznatých begónií, krokosmií, asijských pryskyřníků, šťovíků, glorios a tygrů lze použít písek, rašelinu nebo piliny, zatímco na zakrytí eukomis, g altonie a cannas bude lepší samotná rašelina.
Bez speciálního krytu, např. v suchých nádobách mohou přezimovat gladioly, ixie, sasanky a frézie.
Za jakých podmínek by měly být cibule a hlízy skladovány
Skladovací teploty jsou u každého druhu také jiné. Většina rostlin nejlépe přezimuje v místnostech s teplotou cca 5-8°C až 10°C (včetně hlíznatých begónií, jiřin, asijských pryskyřníků, mečíků, agapanthů, g altonie, crocosmia, canna, sasanek korunkových).
Někteří ale preferují trochu chladněji a preferují teploty od 2 do 5°C (např. tygřice, šťovík).
Jsou i takové, které by měly být rozhodně teplejší, protože očekávají místnosti s teplotou 12-15 °C (např. acidenter, glorios, ixsias).
Všechny rostliny by měly být skladovány ve vzdušných a tmavých místnostech s mírnou vlhkostí (vysoká vlhkost vede ke skladovacím chorobám, houbovým chorobám a hnilobě cibulí, hlíz a oddenků).
V zimě zkontrolujte stav uskladněných rostlin
Během skladování byste také měli čas od času zkontrolovat, zda rostliny neonemocní nebo nehnijí. Když zaznamenáme první příznaky onemocnění, postižené vzorky by měly být okamžitě vyskladněny, aby neinfikovaly ostatní.
Kdy přesadit zahradní rostliny
Když zima skončí, je čas znovu vysadit rostliny, jejichž podzemní části musely přezimovat uvnitř.
Už v březnu můžete do truhlíků a nádob sázet druhy s dlouhou vegetační dobou (např. canna, tygr, crocosmia, begónie hlíznaté, acidentera). Díky tomu se po zasazení do země lépe vyvinou a dříve vykvetou. Květináče se umístí do světlé místnosti s teplotou cca 10-12°C, a když hrozí jarní mrazíky, rostliny se přesadí na zahradu (polovina května).
V druhé polovině dubna (při nepřízni počasí lze termín přesunout na začátek května) se do země vysazují mečíky, ismena, g altonie a sasanka korunková, a pokud jsme je ještě nezasadili dříve v květináčích, také krokosmos, tygřice a acidentera.
Nejnověji, protože koncem května sázíme jiřiny, begónie a cannas, pokud jsme je ještě nezasadili do květináčů.