Po fázi zapomnění, která nějakou dobu trvala, jsou plody angreštu zpět v náš prospěch. V minulosti byla jejich přímá konzumace spojena s nadměrně kyselou chutí. Dnes jsou ve školkách k dostání různé odrůdy angreštu (s více i méně kyselými plody). Díky tomu je stále větší počet původních zahradníků opět přesvědčen o tom, že mají tento zcela běžný a nenáročný keř.
A mít na zahradě angrešt se opravdu vyplatí! Je to chutné a zdravé.Specialisté na přírodní medicínu doporučují její konzumaci mimo jiné při zažívacích potížích, srdečních chorobách a ateroskleróze, bolestech kloubů, při zvýšené zátěži a pro zlepšení vzhledu pleti (ve formě pleťových masek).
Angrešt nejen jako keř
Tradiční a déle známá forma angreštu je keř, který nedosahuje příliš vysoké výšky (do 1,5 m). Lidé, kteří se rozhodují pro trsnaté sazenice, by měli vědět, že se sázejí do řad, dodržují rozestupy a rozestupy 1,5 - 2,0 m. I takové angrešty vyžadují speciální řez a péči o půdu pod keřem a samotný sběr plodů bohužel, nejsou ty nejpohodlnější činnosti .
Atraktivní a dekorativní je angrešt. Někdy se jí také říká roubovaná rostlina na kmeni. Svým vzhledem připomíná miniaturní strom korunovaný malou korunou. Kustovnice standardní potřebuje na zahradě méně místa a lze ji sázet hustěji (každých 1,0 - 1,5 m).Mnohem jednodušší je také například odplevelení půdy kolem rostliny a sběr jejích plodů. Jsou umístěny v pro nás pohodlnější výšce a nemusíte je ohýbat ani zvedat v kleče.
Požadavky na pěstování angreštu
Angrešt není nijak zvlášť náročná rostlina, ale nesnáší nadměrnou vlhkost a vysychání substrátu. Proto pro ni nebudou vhodné mokřady a velmi kompaktní nebo velmi lehké půdy. Také by se neměl vysazovat do prohlubní v zemi, kde se snadno tvoří časté mlhy a tvorba mrazových tůní.
Zjistěte: Jaké vlastnosti má angrešt a co s ním dělat
Dokonalá místa pro angrešt jsou slunečné, teplé polohy a chráněné před silnějšími poryvy větru. Ideální jsou západní a jihozápadní výstavy. Nejlepším substrátem je úrodná půda, bohatá na živiny, s mírně kyselým pH (6,2 – 6,7).Pak angrešt dobře roste a plodí. Proto se před výsadbou angreštu doporučuje zrýt půdu kompostem nebo hnojem. Pokud se rozhodnete pěstovat tuto rostlinu na písčitém substrátu, nezapomeňte ji často a přiměřeně zalévat.
Angrešt - výsadba
Angrešt se sází na podzim nebo brzy na jaře, přičemž nejvhodnějším obdobím je podzim, tedy druhá polovina října. Keře vysazené v tomto období stihnou před příchodem zimy zregenerovat svůj kořenový systém, díky čemuž se na jaře rychleji vyvinou. Lidé, kteří se rozhodnou vysadit angrešt na jaře, by to měli udělat co nejdříve (březen, případně začátek dubna). Nezapomínejte ani na pravidelnou závlahu substrátu, protože první rok pěstování je pro keře vysazené na jaře obtížnější v suchu než pro angrešt vysazený na podzim.
Jak již bylo zmíněno výše, při výsadbě angreštu dodržujeme vhodné rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi (větší u keřových odrůd, menší u standardních).Kromě toho dbáme na to, abychom rostliny zaryli hlouběji, než rostly ve školce (minimálně o 5 cm). Substrát pro angrešt by měl být odplevelený a hluboce zpracován. Po zasazení každého exempláře - vykopaná jamka se zasype, půda se důkladně ušlape a bohatě zalije.
Také je vhodné mulčovat, protože půda pokrytá mulčem se stane úrodnější, zadrží více vody a nezaroste plevel. K tomuto účelu je vhodná borová kůra, piliny, rašelina, sláma nebo granulované hnědé uhlí.
Angrešt – pečující kúry
Zasazené keře angreštu nevyžadují zvláštní péči. Je však potřeba je zalévat, přihnojovat a prořezávat. Správná závlaha kustovnice je důležitá zejména v období květu a plodu. Měli bychom pamatovat na to, že kořeny kustovnice se nenacházejí ve velké hloubce v substrátu, delší sucho proto těžko přežije. Dešťová voda sbíraná ve speciálních sudech nebo nádobách se k zalévání skvěle hodí.
Další pečovatelskou činností je hnojení angreštů. Skvěle zde funguje hnůj a kompost nebo hnojiva dostupná v zahradních centrech, věnovaných speciálně ovocným keřům. Při použití minerálních hnojiv vybírejte pouze ta, která neobsahují chlór (angrešt je citlivý na chloridy).
Kdy a jak prořezávat angrešt
Nejdůležitějším ošetřením angreštu je prořezávání jeho výhonků. První řez po výsadbě se provádí brzy na jaře. Je určen k podpoře množení rostliny a růstu mladých větví. Následné řezy se provádějí tak, aby keř příliš nezhoustl a bohatě plodil. Nejlepší sklizeň je na mladých výhoncích (jeden, dva, tři a čtyři roky staré).
Starší větve i slabé, které leží na zemi nebo jsou napadeny chorobami, vyžadují systematické odstraňování.V prvních letech po výsadbě by se keř měl skládat ze tří až čtyř nejsilnějších jednoletých výhonů. Zbytek by měl být vyříznut. V pozdější fázi růstu se doporučuje, aby měl angrešt několik výhonků (12 až 14). Správně obhospodařovaný keř by měl mít volný habitus a mírně zvednutou korunu. Pak rostlina předčasně nestárne, dobře roste a dává bohaté výnosy.
Čas prořezávání angreštu je časné jaro (před začátkem vegetace).
Pozor na padlí!
Výskyty jsou vidět jak na výhoncích, listech angreštu, tak na samotných plodech (plody jsou podměrečné a pokryté hnědými skvrnami). Upozorňujeme, že porosty angreštu napadené padlím nejsou vhodné ke konzumaci ani ke zpracování.
" S touto nemocí se dá bojovat chemicky, ale málokdy to někdo chce dělat doma nebo na zahrádkách. Rozhodně je proto lepší volit odrůdy odolné proti padlí.Patří mezi ně například: Inwicta, Pax, Resistenta, Niesiłowski nebo Kamieniar_. _Uvedené odrůdy angreštu dobře rostou i při amatérském pěstování."