petržel na listy a kořen
Petruszka je rostlina, která je v popředí zeleniny pěstované na našich zahrádkách. Jeho hlavní jedlou částí je dužnatý, krémově bílý kořen sýpky, ale velký nutriční význam mají i listy, které se používají jako přísada do salátů, polévek a omáček.
Listy, zvané petržel, se dají snadno získat z klasických odrůd kořenové petrželky, ale lze je sklízet i z listové petrželky, která se pěstuje výhradně pro listy, protože netvoří zásobní kořen.
Nároky obou druhů odrůd petržele jsou podobné, s tím rozdílem, že listovou petržel lze pěstovat i na chudších půdách, kde si kořenové odrůdy ne vždy poradí.
Kdy a jak zasít petržel
Petržel je dvouletá rostlina. V prvním roce pěstování vytváří zásobní kořen a růžici zelených listů, ve druhém vyvíjí květní výhon a vytváří semena. Zelenina se pěstuje z výsevu přímo do země, semena vysévá velmi brzy na jaře (únor, březen-duben). S takto raným pěstováním lze začít bez obav, protože rostliny jsou poměrně odolné vůči nízkým teplotám a klíčí již při 2-3°C (sazenice a starší rostliny snesou i mrazy až -9°C).
Nejprve se vysévají rané odrůdy kořenové petrželky, určené pro letní a podzimní sklizeň, a listová petržel (konec března - začátek dubna), zatímco pozdní odrůdy kořenové petrželky, určené pro podzimní sklizeň a skladování, se vysévají málo později.
Na přelomu července a srpna a v srpnu lze vysévat listovou petržel a v září kořenovou petržel, protože obě dobře zimují v zemi a na jaře poskytují ranou úrodu.
Při výsevu petržele ale musíme být trpěliví, protože její semena potřebují dlouhou dobu na klíčení (i měsíc). Vyséváme je do řádků a po vyklíčení sazenice lámeme, přičemž mezi rostlinami dodržujeme vzdálenost asi 4-6 cm. Abychom se vyhnuli pauze, můžeme se rozhodnout pro dražší, ale pohodlnější řešení a koupit semena peletovaná, která jsou velká a snáze se vysévají jednotlivě, nebo semena ve formě pásku.
Jaké jsou požadavky na kořenovou a listovou petržel
Petržel nemá vysoké nároky na půdu, ale nejlépe roste a nejlépe dává úrodu na úrodných, humózních, propustných, kyprých a trvale mírně vlhkých půdách. Kvůli běžným chorobám a škůdcům se nesmí pěstovat v polohách po sobě nebo po jiné zelenině z čeledi celerovitých (pauza cca 3-4 roky).
Petržel, zejména její kořenové odrůdy, je také velmi citlivý na sucho, takže vyžaduje dodatečné zavlažování v obdobích bez deště.
Kořenová petržel má o něco větší nároky než listová, protože kromě listů musí produkovat silný, zásobní kořen. Za nevhodných podmínek (moc nebo málo vody, utužená, kamenitá nebo zasolená půda, žádné střídání plodin) její kořeny tečou, větví se nebo se deformují. Rostliny se také mohou stát obětí chorob a škůdců.
Snazší na pěstování a tolerantnější je listová petržel, která si lépe poradí s chudšími půdami a lze ji pěstovat jak v zemi, tak v květináčích na okenních parapetech, balkonech či terasách.
V případě pěstování v květináči je však třeba rostlině zajistit stálou vlhkost půdy a dostatek světla (cca 12 hodin denně). Zatímco první podmínku není těžké splnit, pokud budeme pamatovat na systematické zalévání rostlin, s druhou můžeme mít potíže. Pokud se rozhodneme pěstovat petržel v interiéru a rostlina při poměrně vysoké teplotě nedostává dostatek světla, zeslábne, natáhne se, zbledne a zdeformuje se.Z tohoto důvodu může být domácí pěstování petržele v zimě trochu obtížné.
Doporučené odrůdy petržele
Při rozhodování o pěstování petrželky si můžeme vybrat z mnoha odrůd. V případě kořenové petrželky to bude
- " Cukr" (brzy),
- " Berlín" (pozdě),
- " Lenka" (středně pozdě),
- " Osborne" (Pozdě),
- " Sonáta" (pozdě),
- " Vistula" (pozdě).
Zatímco petržel najdeme mimo jiné:
- " Mooskrause" ,
- " Extra Triple Curled 2" ,
- " Moss Curled 2" (kudrnaté listy),
- " Festival 68" ,
- " Fest" ,
- " Natálka" ,
- " Gigante d'Italia" (hladké listy).